|
|
Semiakvatické ploštice jako predátoři a kořist a jejich využití ve výuce přírodopisu
JANDA, Václav
Tato bakalářská práce má za cíl vytvořit přehled doposud zaznamenaných informací o kořisti a predátorech semiakvatických ploštic (Gerromorpha), jejich potravním chování a strategiích obrany před predátory. Semiakvatické ploštice jsou uzpůsobeny pro život na hladině různých vodních těles od kaluží až po otevřený oceán. Většina z nich se živí hmyzem spadlým na vodní hladinu nebo hmyzem na hladině se líhnoucím či korýši menších rozměrů. K vyhledání kořisti používají především zrak a vnímání vibrací vodní hladiny způsobených kořistí. Jako efektivní obrana před predátory se mezi nimi vyvinula strategie tzv. "školek". Některé druhy mají složené oči se specializovanými ommatidii, které umožňují vidět jak kořist na hladině, tak predátora pod hladinou. Součástí této práce je i návrh využití semiakvatických ploštic při výuce přírodopisu. Gerromorpha jsou pro vyučování přírodopisu vhodná, jelikož je na nich možné pozorovat použití bodavě sacího ústrojí a potravní vztahy jako jsou predace, kanibalismus či kleptoparazitismus. Nenáročnost chovu zástupců infrařádu Gerromorpha zároveň umožňuje snadnou realizaci pokusů a pozorování ve školním prostředí.
|
|
|
Individuální značení drobného hmyzu a jeho využití při popisu společenstev a migrace semiakvatických ploštic (Heteroptera: Gerromorpha) stojatých i tekoucích vod Novohradských hor
VOJÍŘOVÁ, Eva
Experimenty založené na metodě zpětných odchytů ({\clqq}mark-recapture`` experimenty) lze využít k odhadu početnosti přírodních populací, pro sledování disperze skupin či jednotlivců v populaci a to pomocí skupinového, respektive individuálního značení. Semiakvatické ploštice (Heteroptera: Gerromorpha) byly v terénu mnohokrát značeny a odchytávány během výzkumů, individuálních značení bylo však nepoměrně méně, neboť toto značení je u malých druhů hmyzu nesnadné. Cílem této práce bylo vyvinout metodu individuálního značení semiakvatických ploštic tak, aby splňovala podmínky použitelnosti: trvanlivost, čitelnost a nezávadnost pro značené jedince. Jako pokusné organismy byly vybrány semiakvatické ploštice Aquarius paludum, Gerris lacustris, Limnoporus rufoscutellatus (Gerridae) a Velia caprai (Veliidae). Dalšími cíli bylo pokusit se pomocí této metody popsat abundanci sledované populace a sledovat disperzi vybraných druhů na tekoucích vodách (V. caprai) a na vodách stojatých (bruslařky č. Gerridae). Na základě modifikací používaných metod se podařilo vyvinout novou metodu individuálního značení semiakvatických ploštic. Tato metoda se po řadě testů a terénním výzkumu ukázala jako vhodná, neboť splnila základní podmínky pro značení hmyzu. Pomocí této metody byla odhadnuta abundance sledované populace a byla popsána disperze vybraného druhu (V. caprai) na tekoucích vodách, přičemž byly zodpovězeny i dílčí otázky této práce. Bylo potvrzeno, že jedinci V. caprai se průkazně pohybují mezi sledovanými úseky vodního toku. Tato tendence k pohybu je větší, než tendence zůstat na místě vypuštění. Získaná data také ukazují na průkazně vyšší pohyb jedinců V. caprai ve směru proti proudu vodního toku. Jako signifikantní byla shledána i tendence jedinců V. caprai k větší vzdálenosti překonané při pohybu směrem nahoru, než dolů. Nebyl potvrzen statisticky průkazný rozdíl v překonaném výškovém rozdílu, ve směru nahoru/dolů po vodním toku. Ve všech dílčích otázkách byl zároveň porovnáván rozdíl ve sledovaných jevech mezi pohlavími a generacemi, který však nikde nebyl signifikantní. Pohyb dospělců hladinatky V. caprai tak lze popsat jako protiproudnou migraci, typickou pro hmyz tekoucích vod. Část studie probíhající na stojatých vodách odhalila, že jedinci G. lacustris se pohybují po vodní hladině rybníka, ale ne ve větší míře, než zůstávají na místě. Naproti tomu, jedinci A. paludum se průkazně vzdalují z místa vypuštění, spíše než zůstávají na místě, přičemž překonávají více úseků (větší vzdálenost) než jedinci G. lacustris.
|
host ::
RSS.